• Soupaž, nebo stříďák?

    Již nadpis napoví, že jsme se nekonečnými diskuzemi, nejen na „schůzích“, dostali k tématu v lyžování, které je nejvíce skloňované. Rozhodli jsme se rozvinout diskuzi v praxi a zaměřit se na výzkum, který by porovnal výhodnost jednoho ze stylů běhu na lyžích – konkrétně střídavého běhu dvoudobého, známého spíše pod označením „stříďák“, a soupažného běhu prostého – „soupaže.

  • Jak trénovat – někdy méně je více

    Posledně jsme nakousli téma, jak začít s tréninkem a jak si zhruba sestavit týdenní plán. Pokud bychom měli jít do hloubky, tak vše je daleko složitější. Sestavit tzv. roční tréninkový plán je poměrně velká věda a každý potřebuje víceméně individuální přístup.

  • Helena Karásková-Erbenová zpět ve stopě. Jak si užila legendární laufy?

    Poslední roky bojovala o stupně vítězů ve světovém terénní triatlonu a je jasnou českou jedničkou v seriálu Xterra. V minulosti se ale Helena Karásková-Erbenová věnovala běžeckému lyžování a zúčastnila se i zimních olympijských her v Salt Lake City a Turíně. Letos se do bílé stopy po dlouhé době vrátila a absolvovala 4 závody prestižního seriálu Ski Classics. Své dojmy i další plány nejen z legendárního Vasova běhu a Jizerské 50 popisuje v rozhovoru.

  • Cross Country Skiing Power a hrudní pás Garmin HRM Pro

    V posledních letech již většina sportovních hodinek dokáže měřit tepovou frekvenci přímo ze zápěstí. Laicky řečeno – hodinky jsou na spodní straně vybaveny zdrojem světla a světelným senzorem. Během měření pak hodinky „prosvěcují“ pokožku a snímají odražené světlo, při čemž dokáží rozeznat změny v prokrvení, na základě kterých vyhodnotí tepovou frekvenci. Spolehlivost funkce závisí na různých faktorech – množství kožního pigmentu a dalších vlastnostech pokožky, ale také na pohybu hodinek na pokožce. Z osobní zkušenosti mohu říct, že poměrně slušně měří puls během všedního dne a ve spánku, ale při intenzivní aktivitě, rychlých změnách tepové frekvence a prudkých pohybech ruky často zobrazují hodnoty nepřesné až úplně nesmyslné. Toto se skutečně může měnit člověk od člověka – někomu může toto měření plně dostačovat. Těm ostatním nezbývá než se spolehnout na externí snímače tepové frekvence.

  • Co je štěstí? Muška jenom zlatá! Nebo vločka jenom bílá. Nebo víla…

    Promiňte mi jeden fejeton. Nějak si prostě nemohu pomoct. Kdyžtak to nečtěte. Nebo zkuste jen kousek. Tady je: Kdo rozhoduje o tom, který řidič či řidička budou v konkrétní den jezdit konkrétní linku pražské MHD? Nějaký dispečer? Asi prostě někdo, kdo tomu dává nějaký systém či řád. A mají nějakého dispečera také jevy, jako je počasí, štěstí, euforie a tak? A je nad těmi dispečery nějaký nejvyšší dispečer, který má na starost, aby si to vše dohromady sedlo jako pr..el na hrnec? Kdybych věřil v Boha, byl bych si myslel, že dnes mám nezvratný důkaz o jeho existenci. Považte: pražský lyžník zkroušeně sleduje předpověď počasí s jistotou, že ta vzácnost (kterou v Praze třeba nemáme celé roky, to bílé zlato) nám tak za dva dny sleze, a ono se nám ho přes noc nasněží 2 cm. Dva centimetry! 0,02 metru! Vím, horákům to zní jako další bizarní důkaz o pravdivosti výroku z písničky Jarka Nohavici, ale ty dva cm sněhu se v Praze zatraceně počítají. Takže jsem ještě za tmy vyrazil do Kunraťáku a zažil jednu z nejlepších lyžovaček v této oblasti za dobu, co jsem ten les začal brousit. Cestou z lyžovačky najednou potkám krásnou dlouhovlasou něžnou vílu, které jsem, přestože jsem zcela oněměl vida její spanilost, chtěl říci alespoň nesmělé „dobrý den“, ale nebylo mi přáno. Tu vílu ode mne totiž oddělovala páska kvůli covidu a jí samotnou od zbytku galaxie navíc plexisklo dveří kabiny kloubové SORky na trase skibusu linky 135. Ta víla totiž ten autobus řídila.

  • Covid přináší nové výzvy, aneb otestuj se v kreativitě a uspořádej si soukromý maraton

    Zrušili Vám kvůli covidu běžecký závod? Nevěšte se. Nevěšte ani hlavu. A už vůbec nevěšte na hřebík běžecké boty! Má to řešení. Lhal bych, kdybych řekl, že úplně snadné, ale zábavné rozhodně. Uplatníte kreativitu. Svoji. Ne jako na závodě, kam jste se přihlásili, kde máte jediný úkol a to „jen“ běžet, protože tu kreativitu musel uplatnit pořadatel závodu. Tento článek má za cíl vám hlavně sdělit své subjektivní maratonské know-how a přinést jakýsi „návod“ na to, jak si naplánovat vlastní závod (a těm, kteří ho budou číst poctivě celý, by snad mohl ukázat i několik zajímavých názorů z řad lékařů ohledně vlivu maratonu na organismus).

  • Sport a trénink v době epidemie koronaviru

    Konec loňské sezóny a začátek nové byl ve znamení koronavirové epidemie. Všichni jsme se museli poprat s určitými omezeními a stejně tak jsme doufali, že zanedlouho se vše vrátí do zajetých kolejí. Jak se ukázalo, návrat k normálu bude spíše v horizontu roků než měsíců.

  • Kolečkové terénní lyže Skike aneb rozmanitým terénem bruslařsky i klasicky

    Kolečkové lyže Skike umožňují jízdu i terénem a to sice bruslařskou i klasickou technikou. Testovaný model Skike V9 Fire 200 má nafukovací kolečka průměru 20 cm a volnou patu, kterou lze případně zaaretovat pomocí aretační sady. K brzdění není třeba žádných zvláštních dovedností a lyže jsou tak snadno ovladatelné, takže se zdají být jako stvořené jak pro velmi různorodý trénink běžkařů, tak i pro prostý přesun místy, kde není dokonalý asfalt, který tak potřebují třeba inlajnisté. *Upozornění: při testování nebyl usmrcen ani zraněn žádný živočich, tedy ani testér samotný*

  • Trénink pražského běžkaře: MTB trail z Prahy do okolí Jílového téměř bez asfaltu

    Vltavská navigace je rájem běžkařů, kteří trénují na kolcích. Pokud kolce nemáte, nezoufejte, našel jsem vám jinačejší trénink – zcela určitě si sáhnete do všech zón tepové frekvence a navíc uvidíte nejkrásnější místa Jílovska. Několikrát jsem ta místa projížděl křížem krážem, až jsem snad konečně vyladil cestu, která téměř vůbec neobsahuje asfalt a tudíž ani motoristy. Obsahuje hlavně přírodu, krásná místa na obdivování a technické pasáže (a asi i trochu potu, dřiny, bláta, atd., ale s tím se přece počítá)

End of content

End of content