• Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Jihlavsko

    Vysočina. Každý si pod tím slovem může představit cokoli. Někdo salám. Někdo písničku kapely Rangers. Jiný domovinu psa baskervillského. Jiný dálnici D1 utopenou v mlze a sněhové vánici poté, co ještě na 66. km byly normální podmínky. Někdo slavný klub HC Dukla Jihlava hrající dosud na kultovním prastarém Horáckém stadionu. A já místo, kde se drsnost a sychravo snoubí s krásou nekonečných lesů, luk, stovek potůčků, rybníků, božích muk a křížků a dalších silných míst rozesetých po krásné liduprázdné krajině jako stvořené pro toulání a rozjímání. Tento článek má ambici dokázat. že kromě všeho vyjmenovaného je Vysočina (zde konkrétně Jihlavsko) i velmi lyžařská.

  • Haslipa víte, hde sem bul? S prkny hu buláků na Čerchově!

    *(překlad z chodského do pražského nářečí češtiny: Jestlipak víte, kde jsem byl? Na lyžích u Chodů na Čerchově)*

    Plzeňský kraj nabízí běžkařům hned několik možností pořádně se vyluftovat. Patří do něj západní část Šumavy od Nýrska po Horskou Kvildu (pozor, její sestra Kvilda je už jihočeská), patří do něj i část Středních Brd (například Strašicko, jehož lyžařské možnosti jsem už zmínil zde) a **Český les**, kterému se pověnuji dnes. Pro pochybovače, zda lze Český les považovat za hory, sděluji, že to hory jsou a ne jen tak ledajaké. Český les má všechny atributy „plnotučných“ hor: také patří mezi kdysi špatně prostupnou pohraniční bariéru, má své tisícovky Čerchov (1042 m.n.m.) a Skalku (1008 m.n.m), má určitou impozantnost (ještě 70 km od jmenovaných leží u Chebu další skorotisícovka Dyleň s 940 metry), má drsné kouzlo spočívají v socialistické poetice pohraničníky již opuštěných jednotek v krajině trochu evokující syrovější Šumavu za zatímního nerozvinutí turistické infrastruktury například právě do šumavské podoby. Vzdálenosti mezi místy jsou zde obrovské, hustota zalidnění naopak trpasličí a zasíťování hospůdkami a bufety leckde naprosto nulové. A pro to všechno je toulání po Českém lese na kole i běžkách zábavné. Dnes se zaměřím na **Chodsko**, konkrétně do **okolí Čerchova** a jeho běžkařských stop vzorně upravovaných m.j. spolkem **Sněhaři Domažlice**.

  • Vývoj lyžařské běžecké techniky

    Běh na lyžích je sám o sobě trochu specifická lyžařská disciplína. Vyžaduje jednak velké zatížení organismu a zároveň se lyžař pohybuje na lyžích v rozmanitém terénu, na který musí reagovat odpovídajícími lyžařskými způsoby.

  • Představujeme „nehorské“ cíle běžkařů s úpravou stop: Polánka

    Podle mne je to docela paradox. Když já začínal v devadesátých letech minulého století s běžkováním, bylo v zimě všude tolik sněhu, že jsme na něj chvílemi až nadávali. Když jsme se chtěli proběhnout na lyžích, nebyl problém tak učinit kousek za Prahou, jen bylo většinou nutné si prošlápnout stopu, protože její strojové úpravy byly málokde. Tuto báječnost měla jen horská střediska. Dnes je to naopak. Techniku má mnoho i velmi malých a od hor na hony vzdálených spolků, jenže nedostatkovým zbožím se stal sníh. Extrémní případ nastal v zimě 2019/2020, kdy bylo sněhu tak málo, že velkou část zimy nebyla možná strojová úprava stop ani na některých horách, například Krušných. O to hůře bylo v podhůří. Tento miniseriál vám má ukázat, jak se daří spolkům úprava stop v „nehorských“ oblastech v letech hubených (reprezentovaných loňskou sezónou 2019/2020) a naopak letech tučných (reprezentovaných sezónou letošní) a jaké tam panují podmínky pro běžkování obecně.

  • Vše, nač jste se báli zeptat Katky Razýmové (… takže to musely udělat Bezky.net…)

    Katka Razýmová (za svobodna Beroušková) dříve dělala fotbal a atletiku, tu dokonce špičkově. Vlastně šla opačnou cestou než Eva Vrabcová Nývltová, která se špičkovou atletkou stala naopak po své kariéře špičkové lyžařky. Katka je, jakožto naše aktuálně nejlepší běžkyně na lyžích v seriálu závodů FIS, nyní v kurzu a otázky reportérů se na ní jen hrnou. Většina z nich se logicky ptá na její poslední úspěchy a dojmy, takže tyto informace lze sehnat kdekoli. Já jsem využil Katčiny sdílnosti a rozhodl se naopak ptát na to, na co se jí pravděpodobně nikdo neptal a ptát nebude. Na to, jak a kde trénuje, kolik se dá odtrénovat v ČR nebo případně dokonce v místě Katčina rodiště, jak to vlastně chodí ve vztahu ke klubu a nároďáku, atd. Jak z rozhovoru uvidíte, i hvězda Katčina typu je ve velké většině odkázána na trénink v domácích podmínkách, těch výjezdů do zahraničí na sníh až tak příliš není. Potěšitelné pro mne, fanouška méně frekventovaných lyžařských oblastí, je to, že Katka, jsou-li na to podmínky, čile využívá stop menšího a méně známého sdružení Sněhaři Domažlice.

  • Aktuálně: Pohádková zima je tu, na běžky se dá vyrazit téměř kdekoli a kamkoli

    Máme za sebou 3 dny bohaté na sněhové srážky, které výrazně vylepšily situaci se sněhem nejen na horách ale i v nížinách, kde leží většinou okolo 10 až 15 cm sněhu. Na starších lyžích lze tedy vyrazit na objevování zimní krajiny i v okolí měst a níže položených obcí. Pro své výlety můžete využít zasněžené cyklostezky, širší turistické cesty nebo jen louky, městské parky, někdy i malá místní letiště. Možností je opravdu hodně a nelze je vypsat všechny. Na úvod tedy uvádíme několik příkladů z větších měst. V tradičních lyžařských oblastech začaly rolby upravovat okruhy ve čtvrtek a pokračovat budou i v pátek, aby na mrazivý víkend byly trasy v dobré kondici. Uvádět budeme především návrhy nástupních míst a případně i odkazy na mapy, kde se zobrazuje stáří strojové úpravy. Přehledné mapy tras z většiny oblastí najdete na portále „bilestopy.cz“:https://bilestopy.cz.

  • Kästle – nedobíháme ostatní, už jsme je doběhli…

    …jen potřebujeme získat důvěru a ukázat se se špičkovým závodníkem. Pak se ukáže, jak dobré ty lyže skutečně jsou,“ říká Vít Fousek, bývalý servisman Lukáše Bauera i české reprezentace, který už čtyři roky investuje svou energii do vývoje běžeckých lyží v novoměstské továrně Kästle.

End of content

End of content